Emi    C Ami        C              H7            Emi 
1. Kolikrát šel jsem ránem sám, až sníh mý stopy zmát', 
         C Ami    C          H7                 Emi 
   kolikrát nohy mý hledaly cíl, když soumrak zlát', 
       C Ami       D               G 
   opodál, v očích úsměv, kterej hřál, 
           Ami F#     H7            Emi 
   co se smál, já ji vídal, já ji znal, 
             C  Ami    H7          Emi 
   mý přání dá holku, co jsem miloval. 

                  D7                          G 
R1: Můj svět byl karneval, noc nebo den jsem nepoznal, 
                            Ami                H7 
    vždyť měl jsem vše, co měl jsem rád, já chtěl bych vrátit 
      Emi 
    zpátky těch pár chvil, 
              D7                      G 
    čas běží dál, a toho bych se nenadál, že to, čím dřív byl jsem, 
            Ami       H7              Emi 
    je jen vytrženej list a pryč je smích. 


2. Kolikrát šel jsem ránem sám, až sníh mý stopy zmát', 
   kolikrát nohy mý hledaly cíl, když soumrak zlát', 
   opodál, než jít k ní, já zůstal stát, 
   kolikrát, tyhle stopy nejsou znát, 
   tak honem dál, nové ráno začíná. 

R2: Proč svět je rub a líc a všechno, někdy míň než nic, 
    já ptám se Buška z Velhartic po pátej flašce, 
    kde tě, k čertu, mám, 
    a proč si tady hlavu lámu pro nějakou jó cizí dámu, 
    kdo by zastavit chtěl čas, já měl ji rád. 


3. Na na na ..., 
   opodál, než jít k ní, já zůstal stát, 
   kolikrát, tyhle stopy nejsou znát, 
   tak honem dál, nové ráno začíná. 

R2: 
R3: Na na na ...