B Dmi Gmi 

   Dmi         B
1. Něgdy nejdu spát
   Dmi           A   
   a motám se městem
   a myslím na to, co jsem
   a hlavně na to co nejsem.
   Spěchat není kam a proč,
   mně nejede žádný vlak,
   a kdyby přece náhodou,
   raději odvrátím zrak.

B Dmi Gmi

   Dmi   B         F        C
R: Podle kolejí se vracím domů,
   brečím jak ženská směju se tomu,
   vylejzá slunko nad panelák,
   jak by jsem rád jednou vylez - taky tak.
   Je neděle ráno a zvony zvoní
   nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním,
   vylejzá slunko nad panelák,
   jak by jsem rád jednou vylez - taky tak.

B Dmi Gmi

2. Všechny cesty prý
   odněkud někam vedou,
   mě ale teďka spíš
   ruce v kapsách zebou
   a nenapadá mě nic,
   žádný věty žádný slova,
   co se dá dělat lepšího
   než každý ráno zkoušet to znova a znova.

R: Podle kolejí se vracím domů...