C           F      C
1. Popravdě říct, když ztiším hlas,
                                   G F
   mohu dnes vám, tak pojďte mezi nás
                C       F      C
   ze starých dnů ten příběh znát,
               G        F            C
   jsou to už léta, co nad ním přemítám
                  G      F            C F
   jak nad svým plátnem šílený malíř sám.
    C
R: Vyrovnával si ten stín barev,
                                     Ami
   jimi uchovával život v obrazech svých,
    C                  F    C     F    C
   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,
    F    C           G      C
   ďábla oči - dílo rukou svých.

2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář,
   má zakletou v očích podivnou zář,
   láká ho být, ouha, zůstane sám
   s nožem a plátnem šílený malíř sám,
   jen se svým plátnem šílený malíř sám.
      C                  F    C     F    C
R: + nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,
      F    C           G      C
     ďábla oči - dílo rukou svých.

3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach,
   snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh',
   kamennou tvář má teď mnohý z vás,
   a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz,
   jen malou částí zná ho teď každý z vás.
R:
    D
R: Vyrovnával si ten stín barev,
                                     Hmi
   jimi uchovával život v obrazech svých,
    D                  G    D     G    D
   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,
    G    D           A      D
   ďábla oči - dílo rukou svých.