C
1. Ptám se lidí, co smutnou vílu vidí stát
        E                         Ami
   tam za pultem za skříní výkladní,
            D7                   C            F
   ptám se kamarádů svých, znám možná pravdu celou,
    G                    C
   srdce jí teď pláčem zní.
           C
R: Říkám: vyměň jednou, krásko, za svůj pláč smích,
    E                          Ami
   život časem zaplaší tvůj splín,
    D7                      C          F
   zažeň můru letní, stále bývá tvůj stín,
    G                       C
   vyměň, krásko, pláč za smích.

2. Ráno v pět tě vidím uplakanou u výkladu stát,
   on chodí s dámou, zamával ti, vím,
   jsi stále stejně hezká, i taková se hodí,
   nechci, aby zůstal z tvojí krásy dým.
R:
R: