Prohází náměstím sklopený hlavy
nějak to přečkají, snad se to spraví
Mámy se strachují a lžou svým dětem
já mám svůj ideál, můžu hýbat světem

Vím, že mě pochopíš, i když to bolí
nerad se ohýbám pod něčí holí
časy se vylepší, rány se zhojí
lidem oči otevřít, vždycky něco stojí

Ve jménu života hořím
hořím...
Mrtvý je ten, kdo jen pro sebe žije
kdo vzdá svůj boj a za živa hnije
Hořím, hořím...

Víš stejně jako já, že zlá je doba
knotem je lhostejnost, olejem zloba
V srdci mám pochodeň, zapálím oheň
až se volně nadechneš, v dobrým na mě vzpomeň

Ve jménu života hořím
hořím...
Mrtvý je ten, kdo jen pro sebe žije
kdo vzdá svůj boj a za živa hnije
Hořím, hořím...