CAPO 2
G
1. Říkala, že se Dagmar jmenuje
Emi Hmi
a v očích měla ze slov zkratky
Emi Hmi
a že se dneska prvně miluje,
Ami D
a já chtěl budík strkat zpátky.
G
2. Říkala, že se Dagmar jmenuje,
Emi Hmi
to když jsme třetí sklenku pili,
Emi Hmi
a že se zítra ráno stěhuje,
Ami D
tak že chce oslavit tu chvíli.
Emi Hmi
R: Navečer otevřel jsem okno,
Emi Hmi
padaly hvězdy, ona spala,
Emi Hmi
a já si v duchu tiše přál,
Ami D
aby se nestěhovala.
G
3. Tak jak si přeje tisíc mladíků
Emi Hmi
bláznivý sny, když padá hvězda,
Emi Hmi
já připojil se k stovkám básníků
Ami D
a přání se mi velký nezdá.
G
4. Třeba: aby spadl zrovna dům,
Emi Hmi
kam Dáša stěhuje se zítra,
Emi Hmi
je to však činžák, a tak sousedům
Ami D
nepopřál bych dobrého jitra.
Emi Hmi
R: A tak jsem okno zase zavřel,
Emi Hmi
přitisk ji k sobě a šel spát,
Emi Hmi
známe se vlastně jen pár hodin,
Ami D
ráno se tomu budem smát.
G
5. Napsala, že se Dagmar jmenuje
Emi Hmi
a k tomu připsala i příjmení
Emi Hmi
a ještě adresu, kde studuje,
Ami D
myslím, že je to dobrý znamení.
G
6. Můžu jí třeba poslat obálku
Emi Hmi
anebo za ní dojet stopem,
Emi Hmi
vždyť je to sotva dvěstě kiláků
Ami D
a láska nemá se brát hopem,
E A
a láska nemá se brát hopem
