F7maj Emi E4sus
U hřiště na zábradlí jsme seděli bušili do kytary
F7maj
holky říkali, že jsme stejně na hlavu padlí
Emi E4sus
a jako si nás nevšímali, že už jsou starý
Ami C7maj F4sus Fmi7 C7maj
nejkrásnější tehdy byla Romana a taky Klára a Simona
Kdo byl pro nás nejvíc trapnej, byl ten kluk co loudil stupnice z klárinetu
co ani Dajánu nemoh' zahrát, tak byl špatnej,
ale otvíral si okno, jinak neřek' větu
nejvíc z něho umírala Romana a taky Klára a Simona
F4sus As4sus C7maj
Jednou hrál na školní besídce k únorovému výročí
F4sus As4sus C7maj
holky se smáli až to zapomněl, kvůli pohledům přímo do očí
F4sus As4sus C7maj
díval se na ně na žíněnkách a jen se červenal
F7maj Emi As4sus
a nám byl jenom pro smích
F7maj Emi
byl prostě jinej stejně cvičil dál
F4sus Fmi7 G Dmi G4sus
až ztratil ten ostych a z okna tryskal klárinet a voněl jasmín
F4sus Fmi7 C7maj F7maj D7maj C7maj
jen bůh ví jak mě štval, když třeba tohle hrál...
Tja da da dááá...
Časem se i lidi mění a ten kluk co loudil stupnice z klárinetu
co ani Dajánu nechtěl zahrát, tak už tu není
nejvíc nás vzalo jak se pak měl k světu
nejprve s ním začla chodit Romana a potom Klára a Simona
Na abiturientském večírku jsem se náhodou dozvěděl,
že teď žije s nějakou Dajánou daleko za vodou, to bych taky chtěl
na parníku Lousiana prý na klárinet vyváří
Ó Mississippi kalná
ten je tak leda k ruce kuchaři 'dyť od nás jako já
říkám si to chce klárinet a zkouším od Cé
zatím mně nechtějí ani v dechovce
tam dá da dam...
Tři čtyři...
tam tá da dam pja pá da dam...
ješte uvidíš...
tů dů du du ‘kvik’, ále...
Juch, já da dam dá da dáá...
a vítězný trilek na závěr...
blblblblblbl...
šmitec... šmitec... konec...
blblblblb...
aha, emh, pardon
