Panelák snů rušil beat,
a starší hlas začal klít.
klid musí být!
Křik na me stůj, čeká tě pád,
metal je hnůj, nesnaž se hrát.
Co na to říct?
To jejich stáří na tebe míří.
Nechte nás být, chceme dál jít,
i když vám je to fuk.
Manévry dnů, hraje se blues,
polykač snů koutkem úst
a není jich víc!
Křik na me stůj, čeká vás pád,
metal je hnůj, přestaňte hrát.
Co na to říct?
Je plno frází, co z tebou hází.
Kdekdo ti poví, že tomu hoví,
jen nesmí se to hrát.
To jejich stáří na tebe míří.
Nechte nás být, chceme dál jít,
i když vám je to fuk.
Rock není plísní, stává se básní,
když přítomností v uších zní.
Metal je naše horká teď kaše
a vy teď nevíte, co s ním...
Je plno frází, co z tebou hází.
Kdekdo ti poví, že tomu hoví,
jen nesmí se to hrát.
