1. Poslední sbohem, potom vlak odjede,
zůstane po něm prach a dlouhý koleje,
pár smutnejch očí, co hledí do dálky,
za synem, kterej musel odjet do války.
2. Proč musel odjet, proč musel sbohem dát,
tady byl doma, tady to míval rád,
jen Bůh ví, jestli kdy ještě uvidí
ty smutný oči a vlasy šedivý.
Ref. Jde křížem krážem, vůbec se nestydí,
za slzy v očích, přes který nevidí,
bejt šéfem války, chtěla by rozkaz dát,
aby byl u ní, aby moh doma spát.
3. Po letech, kdy už v jeho život nevěří,
zaslechne klepání a kroky u dveří,
po letech strachu už se nebojí,
otevře - ale venku nikdo nestojí.
Ref. Jde křížem krážem, vůbec se nestydí
za slzy v očích, přes který nevidí,
bejt Bohem snad, chtěla by přání mít,
aby spal doma, aby moh u ní být.