Tomáš Klus - 17b

zase si slíbím změnu
ale jak se znám
do rána zapomenu
vyplním žádanku
o převtělení
neb křičím ze spánku
a v koutcích úst pěním

zase mě trápí-š
moje černý svědomí
krátí-š noci lednový
pod známku poznámky že
nezařazený
patřím pod zámky
na oddělení 17b

ať zůstane strom stromem
a člověk člověku blíž
jestli mám umřít tak honem
ať nejsem na obtíž
ať řeka dál je řekou
do které dvakrát nevstoupíš
před cestou předalekou
se vždycky pomodlíš

zase to zkouším znova
ale jak se zdá
změnila se doba
kafe a cigára
nikdo se nestará
o mý tři hodiny spánku

do džbánku s ozvěnou
dopadly kapky mojí krve
schovaný za stěnou
čekám co ze mě zbude
jako štvaný zvíře
tu v dobrý víře
doufám

že zůstane strom stromem
a člověk člověku blíž
jestli mám umřít tak honem
ať nejsem na obtíž
ať řeka dál je řekou
do které dvakrát nevstoupíš
před cestou předalekou
se vždycky pomodlíš

možná ze strachu
možná jen tak ze zvyku
zaplatím útratu
dokud jsem v balíku