Tomáš Klus - Dobrý mrav(enci)

Pro jednoho je i moc málo Druhý má zase všeho dost Na třetího se nedostalo Čtvrtého trápí minulost Pátý v patové situaci Jako sám velký Achilles Šestý má smysl pro legraci Sedmému srdce sejme stres Na nikom však není patrné Že je povahy chatrné A že má své bolesti Člověku zjištěním zatrne Až dozví se, že patrně Se dostal na scestí Křížová cesta s zrnkem rýže Ve jménu královny matky Zatížen s tíhou zemské tíže Však myslí jen na hmotné statky V mnohém si společně libují Malí lidé, velcí mravenci Poslušně vůdce následují Kradou cukr v cizí kredenci Neb komu zakrní mozeček Dělá jako pitomeček Co jiný přikáže A za hrst korálků, morálku Pokřiví si obálku Do níž byl zatažen Kdo jednou přijme výzvu k boji Je předem k smrti odsouzen Jako mravenec v lese neobstojí Tak člověk neovládne zem A až se v našem zorném poli Rozpohybují póly Bude už pozdě na cokoli Pozdě na cokoli Syn křičí na matku To není v pořádku Mít u zadku své předky rodové Vezměte rozum do hrsti Konec nesmíte dopustit Vy hlavy skopové