Já jsem ten kdo hnán je osudem
přes devatero hor a devatero řek
se svou píšťalou jsem věčným tulákem
mám boty prošlapaný z těch nekonečnejch štrek
Já jsem ten kdo je věčně sám
jsem růže mezi trním jsem pýrem mezi lnem
toulám se od hradeb ke hradbám
jsem realita skutečnosti i mámení snem
Já jsem ten kdo nezvaný je host
každý se mě štítí nikdo mě nechce znát
zavřeli by přede mnou i padací most
jenže všichni potřebujou deratizovat
Já jsem ten kdo i k vám zván byl
primasem a rychtářem před pár lety kdysi
u vás bych však zle pochodil
vždyť měšťani a radní jsou potkani a krysy