Pes běhá po poli a plaší havrany
Mý smysly jsou čerstvý jak pole zoraný,
jako sůl do rány, v závěji navátý sníh
A je tu žena, co vedu ji pod paží
V dálce vlak míří na nádraží
Přiváží noc na křídlech havraních
Ta žena mi říká, že hovoří s anděly
Vidíš? Teď právě kolem nás letěli
Stromy se zachvěly jako by cítily mráz
A náhle ticho, ani pes neštěká
Choulí se, choulí u nohou člověka
a věčnost jak řeka protéká kolem nás
Havrani krouží a vznáší se nad poli
Bůh na nás míří falešnou pistolí
Ty střely nebolí, ač vnikají do útrob
Až skončí tahle noc a vyjde nový den,
budeme daleko, kam jenom dolítnem,
a zbyde po nás jen ve sněhu několik stop