V dlaních stín, na zem sedá si prach,
roztál klín, padá kapka jak hrách,
V dlaních stín, ještě poledne spí,
možná ví, jak se probouzí nach.
Stěny jsou bílé k malování,
ještě spí tráva pro milování.
Zelená oblaka, růžové stromy,
ještě spí tráva k milování,
učešu s větrem stébla všech strání,
se sadem počkám na dobu zrání.
Zelená oblaka, růžové stromy,
se sadem počkám na dobu zrání.
Klepáním svým znovu opráším sad,
dveří vrznutím snad ten prach na zem pad,
Sadem půjdu a sním,
že snad deštěm jarním
z dlaní smyju i stín,
s prachem opadá strach.
Stěny jsou bílé k malování,
ještě spí tráva pro milování.
Zelená oblaka, růžové stromy,
ještě spí tráva k milování,
učešu s větrem stébla všech strání,
se sadem počkám na dobu zrání.
Zelená oblaka, růžové stromy,
se sadem počkám na dobu zrání.