František Nedvěd - Ještě spí chata

Ještě spí chata na skále

Když před chatou stojím a první slunce šíp
se do krajáče mlhy ponoří
Pak vzpomínky spojím si v zlatě tkanou nit
a leskem její srdce zahoří.

Ještě spí chata na skále nad řekou
a není nikdo, kdo by v ní se probudil
Jenom prázdnotě smím zpívat píseň svou
a nikdo nevyjde ven, kdo by pochopil

Že prázdné je ráno, když v krbu je tma
nezvoní smích a nejsou k snídani dva.
Ještě spí chata na skále nad řekou
a čeká až ji jednou vzbudí štěstí dvou.