Pojď jsem a na zemi kleč,
ať jsem jaká jsem,
mám tě v hrsti, leč
proto se netrap, ráj
a s jablkem keř,
věz a věř,
že já jsem totiž bůh i ďábel.
Já jsem totiž bůh i ďábel.
Dej pryč svou bibli i kříž,
vykliď dům, zahoď klíč,
ke mně pojď jen blíž.
Tělo je víc než plyš
a srdce není jen sval,
tak mě chval.
Já jsem totiž bůh i ďábel.
Já jsem totiž bůh i ďábel.
Plášť má pár stříbrnejch spon
a pod ním horkej zvon
bije, tepe din-don.
Ano jsem tady já,
aleluja,
tvůj cíl žena tvá,
tvůj bůh i ďábel.
Jsem a to samo je fajn,
jsem i Ábel i Kain.
A tak vem si mě teď nebo pak,
ke mně vstoupíš
tak jako tak
do pekel do oblak.
Já jsem totiž bůh i ďábel.
Já jsem totiž bůh i ďábel,
napůl Kain i Ábel,
já jsem bůh i ďábel,
napůl Kain i Ábel,
já jsem bůh i ďábel.