Honza Nedvěd - Dopis do nebe

Přišla chvíle kdy déšť smutných myšlenek bloudil
spíš ne smutných spíš pravdivých jen
něco těžké jako svědomí ono to svědomí je
dopis do nebe velké pravdy a hřích

Černý tabule mraků a bíly svetílka hvězd
modrý zákony lidství a právo a čest
všechno uvnitř je psáno a dáno napospas všem
jenom odplata patří jenom mně jen

Ref.:Tak mi odpusť když můžeš já vím musím jen chtít
jestli sliby chceš zkusím co uměl bych být
snad ti zůstanu věrnej až budu utíkat z cest
až pravda nad láskou bude chtít vést

Přišla chvíle když odraz tvoří průzračné já
kdy se vymlouvat nejde říkat co se jen zdá
i ty nejzadší kouty myšlenek kdo líp kdo zná
zoufalost v ůniku nepomáha

Ref.:
Ref.:
tak mi odpusť když můžeš já vím
tak mi odpusť když můžeš ne nevím