Honza Nedvěd - živá voda

Abych věřil tichým andělúm, abych věřil že je Búh
Abych slyšel slova Písma tak, jak jsou
Musím denně hledat v sobě živou vodu v kraji such
Musím denně hledat v sobě víru svou

Že jsou myšlenky mé pokorné a odpuštení v nich
Mají schopnost sklopit vírou nastavený núž a
denně neříkat si tisíckrát, že jsem věřící, jak mnich
Proste věřit si, že tak se chovám už

Je tolik spravedlivých na světe a tolik hodných lidí je
Ale kto ukáže, že tu vúbec jsou?
Je tolik krásy, že až do očí lehce stoupnou slzy z ní
Ale kto ukáže, že tady někde je ?

Je tolik krásných myšlenek, že by stačilo z nich žít
Byzantská náušnice svítí, tak jak vír.
Vír, když v moudrém slunci řeka v zátočině rozčaruje klid
Aby na rovinách vodám dala mír

Když letí ptáci horou, v červáncích tak krásne a
dlouhé slunce kreslí na skalách jim stín
Když kluci u řeky se sejdou a vědí přesne a jasne
Skautské svědomí je prosté hloupých vin

Když stojím rozrušený v kostele a
jestli je, jsem právě s ním
Myslím si, že na světe neni nikde víc
To duše telu pomáhá a v ní Búh a jeho syn
Tak Tě prosím, Pane Bože, jak Ti to mám říct ?!

Abych věřil tichým andělúm, abych věřil že je Búh
Abych slyšel slova Písma tak, jak jsou
Musím denně hledat v sobě živou vodu v kraji such
Musím denně hledat v sobě víru svou