1. Bud sbohem, brácho z detských let, byl's lepší v poctech a já zas lépe cet,
to všechno dávno pokryl sníh, pil jsem z dlaní tvých, ty z mých,
jeden pramen, jeden smích.
Tak sbohem brácho, musím jít, vždyt malí mužeme jen chvíli být
a pak už koncí léta her, koncí všem a to je fér,
tak to chápej, tak to ber .
R. Svet byl fajn, svet byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž,
pryc je smích školních tríd, ted už musím necím být.
2. Bud sbohem táto, ty ses drel, abych já bezstarostný spánek mel
a byl to se mnou leckdy kríž, já jsem do vetru byl spíš,
rodicum jen na obtíž.
3. Tak sbohem táto, musím jít, vždyt malí mužeme jen chvíli být
a pak už detství je to tam, už se musím starat sám,
kudy v nouzi, kudy kam .
R. Svet byl fajn, .....
4. Bud sbohem lásko, tak se mej, mel jsem te ze všech devcat nejradej
a ted odcházím jak hrác, nechám te tu ronit plác,
no aspon vidíš, co jsem zac.
5. Tak sbohem lásko, musím jít, vždyt malí mužeme jen chvíli být
a zrání má svuj rub a líc, nebud smutná, dej si ríct,
vždyt kluku k svetu, tech je víc.
R. Svet byl fajn, svet byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž,
pryc je smích školních tríd, ted už musím necím být.
[: Svet byl fajn, svet byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž,
pryc je smích školních tríd, ted už musím necím být :].