Karel Plíhal - Láska člověčí

Zapíjen čajem a zajídán chlebem,
v tobě se rozplývám,
cestuju rájem, cestuju nebem,
slastně se usmívám.


Ve tvém nitru jsem jen bezmocným slepcem,
vláčíš mě bachorem, knihou a čepcem,
a pak, že láska člověčí žaludkem nikdy neprochází.


Každičký ráno se tak nějak ztrácím
třikrát mě přežvýkáš,
jednou řekl jsem "ano", a teď tvrdě splácím
tím, jak mě polykáš.

Ve tvém nitru jsem jen bezmocným slepcem,
vláčíš mě bachorem, knihou a čepcem,
a pak, že láska člověčí žaludkem nikdy neprochází.


Zapíjen čajem a zajídán chlebem,
v tobě se rozplývám,
cestuju rájem, cestuju nebem,
slastně se usmívám.


Ve tvém nitru jsem jen bezmocným slepcem,
vláčíš mě bachorem, knihou a čepcem,
a pak, že láska člověčí žaludkem nikdy neprochází.