Karel Zich - Emma & Ella

Kdo jednou prošel tenhle kout

tak jistojistě si ho všim

ten dub se nedá přehlídnout

i když se skrývá očím zvědavým

kde ozdobí se nové řeky proud

stříteckým mostem bělavým

ten dub tam pořád stojí

a na něm nápis „pamatuj“.



Když pod zámeckým vikýřem

se v parku ozval její hlas

lidé sbíhali se ve víře

že anděl slétnul mezi nás

a zpěvník místo brevíře si nesli

a potom plynul čas

ten zámek pořád stojí

a na něm nápis „pamatuj“.



Tady žila, tak ji znával svět

už to bude pěkná řádka let

její hlas se uměl dotknout hvězd

jako modlitba se vzhůru vznes

dodnes tuhle dámu každý zná

a každý ví, že říkali jí Emma.



Je Mississippi matkou řek

a hudba zase matkou múz

a jazz je lékem na smutek

když odveze nás černej vůz

já často chodíval si pro ten lék

když z oken klubu znělo blues

ten dům tam ještě stojí

a na něm nápis „pamatuj“.



Tady žila, tak ji znával svět

už to bude pěkná řádka let

její hlas se uměl dotknout hvězd

jako modlitba se vzhůru vznes

dodnes tuhle dámu každý zná

a každý ví, že říkali jí Ella.