Marie Rottrová - Skořápky ořechů

Skořápky ořechů plují si bez dechu,
s nákladem vzpomínek na celý rok.
Škunery bez přídí nikdo prý neřídí,
Sem tam jen kamínek pohladí bok.

V domovském přístavu byly i nebyly,
čas jim vryl do těla přítulnost chyb.
Ještě je naděje že je moc přiměje,
cestou je naučit i řeči ryb.

Zatím si po proudu cestu volí
Od horských pramenů do údolí.
Z potůčku potok a z říčky řeka,
kdoví co nás dva ještě čeká.

Skořápky ořechů plují si bez dechu,
s nákladem vzpomínek na celý rok.
Škunery bez přídí nikdo prý neřídí
sem tam jen kamínek Pohladí bok.

Zatím si po proudu cestu volí
od horských pramenů do údolí.
Z potůčku potok a z říčky řeka,
kdoví co nás dva ještě čeká.

Zatím si po proudu cestu volí
od horských pramenů do údolí.
Z potůčku potok a z říčky řeka,
kdoví co nás dva ještě čeká.