Petr Novák - Stůj

Stůj, tam dál, tam nesmíš jít,
tam číhá hřích,
stůj, tam dál, nedá se žít,
tam neznaj smích.

Věř slovům mým,
tam je jen stín,
nebyl bych dál už tvůj,
prosím tě stůj.

Stůj, tak stůj, proč mizíš s tmou,
když chci tě mít,
stůj, tak stůj, když hvězdy jdou,
proč chceš též jít.

Tam rub je líc,
zpět nepřijdeš víc,
nebyl bych dál už tvůj,
prosím tě stůj.

Čas z mincí sbírá
to co maj mít,
mně strach hrdlo svírá,
když s léty chceš jít.

Stůj, tam dál stáří je blíž,
a z lásky splín,
stůj, tam dál, jsou hory výš
a tmavne stín.

Tam rub je líc,
zpět nepřijdeš víc,
nebyl bych dál už tvůj,
prosím tě stůj.

Čas z mincí sbírá
to co maj mít,
mně strach hrdlo svírá,
když s léty chceš jít.

Stůj, buď mou,
stůj, buď mou.