Radůza - Cestou do Jenkovic

Můj děda z kola seskočil,
před prázdnou kašnou na náměstí.
Na lavičce chleba posvačil,
seřídil hodinky na zápěstí.

A čápi z komína od cihelny,
zobákem klapou, asi jsou nesmrtelný.

Tři kluci v bílejch košilích
dělili se o poslední spartu,
ze zídky do záhonu skočili,
přeběhli ulici a zmizeli v parku.

A čápi z komína od cihelny…

Ve voknech svítěj peřiny,
na bílý kafe mlíko se vaří,
teď právě začaly prázdniny,
venku je teplo a všechno se daří.

A čápi z komína od cihelny…