Silhuette

Vy neznáte naší tetu,
když slunce zapadá za horu,
teta vrhá siluetu
ku vzdálenému obzoru.

/:Chvíli chodí sem tam plaše, chvíli stojí v pozoru.
Ona teta naše rýsuje se proti obzoru:/

A tam každý večer straší
silueta tetina.
Vy neznáte tetu naší,
ja jak divá květina.

Proč tam bloudí, co tam hledá,
kdopak to tuší, kdo to ví?
na to odpověď vám nedá
ba ani večer srpnový.

/:Cvíli chodí... :/

Tak si tedy lidi pletou
s tou večerní hodinou
s její vlastní siluetou
naší tetu jednou.

Vy neznáte...