Na stohu

Dá se vyčíst z dlaní
talent k milování
jako z mraků počasí
jako pravda z lhaní
něhou z přemlouvání
vykvetla mi do krásy

Dávno po klekání
zvon už nevyzvání
a než znovu zazvoní
co nám vlastně brání
utrhnout si z planých
plody rajských jabloní

Na vrcholku stohu blíž jsme k pánu Bohu
zdalipak se všechno smí
chci tu hru hrát jenže dobře vím
jak půlnoc kartu obrací
jeden knoflík dva tři léto jaksepatří
při čtvrtém nás přejde smích
chci tu hru hrát

Ješět jednou za ní
přijdu před svítáním
tma se vpije do polí
přesně na rozhraní
dávání a braní
najednou to zabolí

Na slaměné tvrzi
jen tak neomrzí
slůvka jako cukroví
ráno přijde brzy
osuší jí slzy
nikomu nic nepoví

někde na půl cesty knoflík pátý šestý
bílá štípně do očí
je to jak sen jenže dobře vím
jak z něj člověk ráno rychle procitá
noc na naše těla zimou rozechvělá
padla jako ulitá

Vím když spadnem
poletíme každý jinam
a vím jak sládne
tma nevlídná a nehostinná
vím jak pálí
když se poškrábaná kůže zpotí
vím jak se spálit

Budem k sobě milí
ještě aspoň chvíli
pak se karta obrátí
co jsme mladí čilí
všechno naloupili
to se nám už neztratí