Kytky stále ještě voní

Mám blízko do lesů a do strání
a do trávy, kde sestra rosa večer brečí,
na starou boudu slunce zaklepe
a vypráví, proč léto každoročně končí.

Zavřu svý oči na petlici
a nestojím o žádný fráze, hloupý řeči,
koukám, děti trhají kytici
do sklenice, ze které jsi včera pil sám.

Kytky stále ještě voní, bílé mraky - stáda koní
brodí se modrou oblohou,
zavři oči na petlici, holka zapálí ti svíci
a cigaretu fajnovou.

Když mozek v mojí hlavě rezaví,
tak udělám z okna dveře, utíkám ven,
na chvíli se tahle nemoc zastaví
a nastaví mi svoji nohu za týden.

Mám blízko do kopců a do nebe,
tam nezebe, tam sestra rosa večer brečí,
když slunce na mou hlavu zabuší,
tak netuší, že nerad býváš v létě sám.

Kytky stále ještě voní, bílé mraky - stáda koní
brodí se modrou oblohou,
zavři oči na petlici, holka zapálí ti svíci
a cigaretu fajnovou.