Město bílejch vran

Poslední město v horách,
město bílejch vran,
modlí se do větru k bohům,
do všech světovej stran.

Tvý tělo je stéblo trávy, duše je žíznivá poušť,
život jak hřebec pádí plání nekonečnou,
až narovnáme záda, zlý deště ustanou,
sklidíme oči pro pláč,
a lásku na kolenou.

Nikdo z nás neumírá,
nikdo se nerodí,
nikde se nenajde víra,
která nás vysvobodí.

Tvý tělo je stéblo trávy, duše je žíznivá poušť,
život jak hřebec pádí plání nekonečnou,
až narovnáme záda, zlý deště ustanou,
sklidíme oči pro pláč,
a lásku na kolenou.