O dvanácti měsíčkách part1

Všichni : Do pohádky vedou vrátka,
vejdeme a je tu matka - která
nese nelibě, že má doma
dcery dvě - že má doma
dcery dvě.

Macecha : Holena je celá po mě,
bude paní v tomto domě,
Maruška je nevlastní,
skoncovat je třeba s ní -
skoncovat je třeba s ní.

Případný ženich, do dveří strčí čenich
uvidý Mařku a řekně Jářku,
tu bych si, tu bych si vzal,
Holeně zbude jen žal.

Holena : Nestůj tu Máří, voda už se ti vaří,
přines mi kávu, a podoj krávu
udělej co je třeba, dostaneš suchý
chleba.

Obě : Suchý chleba ten jí stačí, ten jí stačí
vždyť je mladší, když dobře vydrhne
schody, dáme jí napít i vody.

Maruška : Kravičko,kravičko, přišla jsem pro
mlíčko, přišla jsem si poplakat,
nikdo mě tu nemá rád -
Přišla si jen poplakat, že jí nikdo
nemá rád.

Říkáš mi očima, že zvíře duši má,
zahřej svoji Marušku, pohladím tě
po růžku - zahřej svoji Marušku
pohladí tě po růžku.

Holena : Poslyš Mařeno, když máš teď
navařeno, vlastně se nudíš, tak
teda budiž, Matičce své a mě též
fialenky přineseš!


Maruška : Dobíráte si mě? Fialky teď v zimě?

M a H : Bez kytek se nevracej, bez tebe nám
bude hej!

Sbor : A všude sněhu je, a vítr běduje,
ukryl se i měsíček, mráz zaštípal do líček,
ukryl se i měsíček, mráz zaštípal do líček.

Maruška : Když je noc lednová, každý tvor
se schová, jen já tu bloudím sama,
zlé srdce má sestra má,
jen já tu bloudím sama,
zlé srdce má sestra má,

Pasáček : Nebydlí tady náhodou, dívenka
mého gusta, co chodí s bílou
nádobou a má tak milá ústa.

Setkali sme se u studny,
dával sem napít koni,
bylo to pro mě osudný a stále toužím
po ní.

Macecha : To myslíte jistě, dceru tuhle,
co má oči černé jako uhle.

Pasáček : Jak se tak na ní koukám, nejspíš ne,
spletl jsem si číslo popisné,
spletl jsem si, spletl jsem si čííslo,
popisné.

12 mesíců : Jsme čas, zraje klas, pak je mráz,
jsme čas, jsme rok, po boku bok,
zastav krok, jsme rok.

Maruška : Nerada ruším, klid vaším uším,
mužové, už padám na zem, ruce
mám mrazem růžové, poslaly si mě,
v takové zimě, pro kvítí, jinak se
nesmím tam domů ke svým, vrátiti.

Leden : Měsíc třetí, pomůže ti.

12 měsíců : Měsíc třetí, pomůže ti.

Březen : Vzhledem k dobré duši její,
chvilku jara, dopřejme jí.

12 měsíců : Vzhledem k dobré duši její,
chvilku jara, dopřejme jí.

Sbor : Nastalo jaro, samý květ, skřivan se lek,
a začal pět, nebylo dlouhé, to moc ne,
bylo to jaro, pomocné, nebylo dlouhé,
to moc ne, bylo to jaro, pomocné.

Holena : A heleme se, ona ty kytky nese,
to jsou snad šprýmy uprostřed zimy,
kdepak to kvítí prosté, kdepak to
asi roste?

Maruška : Inu v lese, pod keříčky, blízko naší
mělké říčky.

Macecha : Když je tak chytrá mohla by třeba
zítra, pár jahod lesních,
i když je teď sních, pro nás
dvě natrhati.

Holena : No to je nápad máti!

Maruška : Dobíráte si mě, jahody teď v zimě?

M a H : Bez jahod se nevracej, bez tebe
nám bude hej!

Sbor : A všude sněhu je, a vítr běduje,
cestičky zasypává, která je asi pravá -
cestičky zasypává, která je asi pravá.

Maruška : Když je den lednový, každý tvor
si hoví, jen já tu bloudím sama,
zlé srdce má matka má -
jen já tu bloudím sama,
zlé srdce má matka má.

Pasáček : Nebydlí tady náhodou, dívenka
mého gusta, co chodí s bílou nádobou
a má tak milá ústa.

Setkali sme se u studny,
dával sem napít koni,
bylo to pro mě osudný a stále toužím
po ni.

Macecha : To myslíte jistě dceru mojí,
pere, šije, vaří taky dojí.

Pasáček : Jak se tak na ní koukám, nejspíš ne,
spletl jsem si číslo popisné,
spletl jsem si, spletl jsem si čííslo,
popisné.