Had a beránek

Ležela zmije na holém svahu
v poledním slunci hřála se
na všechno kolem měla žáhu
jako mají zmije v povaze.
Za pařezem opodál
malý beranek si hrál
uštkla ho on k zemi kles
točil se s ním celý les.

Srdce v něm už sotva bije
v žilách palí prudký jed
pročs mě uštkla ptá se zmije
vždyť jsem ti nic neproved
ještě né zasyčel had
jenže kdo ví třebas mě chtěl udupat
na pohled jsi tak roztomilý.

Kdo sám jenom nenávidí
intrikaří za zády
podezírá všechny lidi
ve všem vidí úklady.