Schůzka s radochem

Já když byl tebou zrozen
Měl v žilách svou krev
Já – nikdy lásku si neudržel
Nikdy se neusadil

Sám – snad jsem i lhal
A myslel moc na sebe
Mám to – co jsem udělal
Zda správně – kdo ví

Teď k tobě přicházím
Je v tobě moudro věků
Tvůj rod v tobě dobré ukrývá
Snad řekneš mi jak žít – jak milovat

Tak zhodnoť mé činy
Mé předsudky
Projdi mé cíle
Tak řekni, jak dál!

Oslněn tvou krásou
Jež moudro věků odráží
Hnán k předkům svým
Hlavou svou teď dolů obracím

Sám, sám jdu dál
Nikdo jménem mě nezná
Dál tvým odkazům
Jdu vstříc

Oslněn tvou krásou
Jež moudro věků odráží
Hnán k předkům svým
Hlavu svou teď dolů obracím