Padá kámen ze skály

Padá kámen ze skály
a rachotí to do dáli.
Myslím,
že se valí rovnou k nám.
Dech se krásně zatají
a všichni houfně prchají.
Zůstávám tu
jak je vidět sám.

Kámen se blíží
svou vlastní tíží
a ten, kdo zaváhá,
zmešká svůj čas.
Mě se však vtírá
naivní víra,
že snad ten kámen
si sám zláme vaz.

Když je člověk pomalý
a padá kámen ze skály,
stojí tady jako blázen dál.
Snad si dodá kuráže
a obavy si zakáže,
kdopak by se kouska skály bál.

Kámen se blíží
svou vlastní tíží
a ten, kdo zaváhá,
zmešká svůj čas.
Mě se však vtírá
naivní víra,
že snad ten kámen
si sám zláme vaz.