Zimní slunce

Svět kolem ztrácí barvy náhle

Když v zimním slunci usíná

Odcházíš a víra má tak slábne

A sníh se snášet začíná

Říkají, že trápení snad přejde

Skončí smutek chladných, krátkých dnů

Na tvou tvář však zapomínat nejde

Když se stále vracíš do mých snů

Údolí pokryl sníh, kam zmizel tvůj smích

V zimním slunci láska vyhasíná

Nápoj lásky znát, důvod mít se smát

Když svět kolem tvář svou vlídnou skrývá

Touha v nás, ta skrývat nešla dávno

Žár jsem viděl v mladých očích tvých

Na tvém místě v srdci mém je prázdno

Nejsem tím, kým býval jsem dřív

Údolí pokryl sníh, kam zmizel tvůj smích

V zimním slunci láska vyhasíná

Nápoj lásky znát, důvod mít se smát

Když svět kolem tvář svou vlídnou skrývá

Takhle končí příběh náš, lásku novou máš, zapomínáš

Jak se vážně bránit mám krásným vzpomínkám, v zimním slunci sám…

sbor:


Takhle končí příběh váš, lásku novou máš, zapomínáš

Jak se vážně bránit má krásným vzpomínkám, v zimním slunci sám…