Až budeš smutná

až se jednou někde ztratíš
třeba v horách nebo v letních souhvězdích
až víno přestane tě hřát
budeš si chtít spíš povídat
až se jednou domů vrátíš
budeš se cítit stará jako první hřích
pust' oknem dovnitř vlhký vzduch
řekni si takhle to chtěl bůh
to já už uslyším,že z dálky se hlásíš
neboj má hvězdo já jsem nezapomněl
já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš
brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
vzít do rukou a chvíli tě nést
až ti jednou bude úzko,
třeba ze samoty nebo jenom tak
až začneš v labirintu cest
týdny a měsíce si plést
až ti vítr tvojí blůzkou
jednou prožene chut' moře možná pak
znovu ti křídla narostou
a znovu rozletíš se tmou
to já už uslyším,že z dálky se hlásíš
neboj má hvězdo já jsem nezapomněl
já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš
brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
to já už uslyším,že z dálky se hlásíš
neboj má hvězdo já jsem nezapomněl
já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš
brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
vzít do rukou a chvíli tě nést