Když nad ránem ozvou se kohouti

Když nad ránem ozvou se kohouti,
to nemá už cenu jít spát,
vždyť celou noc, tak jako na pouti,
já slyšela muziku hrát,
písnička běžela za písní
a kouřem mi načichly vlasy,
když ubrus vínem se potřísnil,
o noty jsme odřeli hlasy.

A přece jen pro to zpívání
vracím se na různá místa,
začínám, když zvoní klekání,
hlava je jasná a čistá,
naplno ve druhé poledne,
šanson, když tma je jen stínem,
to na dno sklínky se dohlédne
a mysl mám zjitřenou vínem.

2. Když nad ránem ozvou se kohouti
a nehlučně zhasínaj' města,
je pryč další den, to mě nermoutí,
jen vím, že mě čeká zas cesta
domů, do malého podnájmu,
kde půjčenou mám i postel,
a když mám vztek, kleju potajmu
v garsonce tiché jak kostel.

A přece jen pro to zpívání
vracím se na různá místa,
začínám, když zvoní klekání,
hlava je jasná a čistá,
naplno ve druhé poledne,
šanson, když tma je jen stínem,
to na dno sklínky se dohlédne
a mysl mám zjitřenou vínem.

3. Když nad ránem ozvou se kohouti,
to si pak i lásku vysním,
návrhy milostný projdou ti,
když nechci, tak naoko zpřísním,
ne že bych milovat nechtěla,
ba ani z časové tísně,
když nad ránem ozvou se kohouti,
to pak mám nejradši písně
to pak mám nejradši písně