Jedu sám

Jedu sám, a den se končí barevnou hrou,
s tajemnou pokorou světlo už mizí,
kdo má cestu dalekou v krajině cizí,
pozná cenu dlouhé samoty stáří.

Jedu sám, a slunce si dlouží můj šedej stín,
bůhví, proč ještě dnes zůstává se mnou,
už nám v zrcadlení tváře blednou
zdlouhavou cestou.

Jedu sám, v dálce město jak velkej míč,
jen dosáhnout očima a rukou,
v duši mám, v duši mám prázdno najednou,
do rána vím, že se to nezmění,
po noci čekám rozednění.