Texty písní › Nightwish › Imaginaerum › Song of Myself

Song of Myself

The nightingale is still locked in the cage
The deep breath I took still poisons my lungs
An old oak sheltering me from the blue
Sun bathing on its dead frozen leaves

A catnap in the ghost town of my heart
She dreams of storytime and the river ghosts
Of mermaids, of Whitman's and the ride
Raving harlequins, gigantic toys

A song of me, a song in need
Of a courageous symphony
A verse of me, a verse in need
Of a pure heart singing me to peace

All that great heart lying still and slowly dying
All that great heart lying still on an angelwing

All that great heart lying still
In silent suffering
Smiling like a clown until the show has come to an end
What is left for encore
Is the same old Dead boy's song
Sung in silence
All that great heart lying still and slowly dying
All that great heart lying still on an angelwing

A midnight flight into Covington Woods
A princess and a panther by my side
These are Territories I live for
I'd still give my everything to love you more

A silent symphony
A hollow opus #1,2,3

Sometimes the sky is piano black
Piano black over cleansing waters

Resting pipes, verse of bore
Rusting keys without a door

Sometimes the within is piano black
Piano black over cleansing waters

All that great heart lying still and slowly dying
All that great heart lying still on an angelwing

I see a slow, simple youngster by a busy street.
With a begging bowl in his shaking hand.
Trying to smile but hurting infinitely.
Nobody notices.
I do, but walk by.

An old man gets naked and kisses a model-doll in his attic.
It's half-light and he's in tears.
When he finally comes his eyes are cascading.

I see a beaten dog in a pungent alley.
He tries to bite me.
All pride has left his wild eyes.
I wish I had my leg to spare.

A mother visits her son, smiles to him through the bars.
She's never loved him more.

An obese girl enters an elevator with me.
All dressed up fancy, a green butterfly on her neck.
Terribly sweet perfume deafens me.
She's going to dinner alone.
That makes her even more beautiful.

I see a model's face on a brick wall.
A statue of porcelain perfection beside a violent city kill.
A city that worships flesh.

The 1st thing I ever heard was a wandering
man telling his story
It was you, the grass under my bare feet
The campfire in the dead of night
The heavenly black of sky and sea

It was us
Roaming the rainy roads, combing the guilded beaches
Waking up to a new gallery of wonders every
morn
Bathing in places no-one's seen before

Shipwrecked on some matt-painted island
Clad in nothing but the surf - beauty's finest robe

Beyond all mortality we are, swinging in the breath of nature
In early air of the dawn of life
A sight to silence the heavens

I want to travel where life travels,
following its permanent lead
Where the air tastes like snow music
Where grass smells like fresh-born Eden
I would pass no man, no stranger, no tragedy or rapture
I would bathe in a world of sensation
Love, goodness and simplicity
(While violated and imprisoned by technology)

The thought of my family's graves was the only moment
I used to experience true love
That love remains infinite,
as I'll never be the man my father is

How can you "just be yourself"
when you don't know who you are?
Stop saying "I know how you feel"
How could anyone know how another feels?

Who am I to judge a priest, beggar,
whore, politician, wrongdoer?
I am, you are, all of them already

Dear child, stop working, go play
Forget every rule
There's no fear in a dream

"Is there a village inside this snowflake?"
-a child asks me
"What's the colour of our lullaby?"

I've never been so close to truth as then
I touched its silver lining

Death is the winner in any war
Nothing noble in dying for your religion
For your country
For ideology, for faith
For another man, yes

Paper is dead without words
Ink idle without a poem
All the world dead without stories
Without love and disarming beauty

Careless realism costs souls

Ever seen the Lord smile?
All he care for the world made Beautiful a sad man?
Why do we still carry a device of torture around our necks?
Oh, how rotten your pre-apocalypse is
All you bible-black fools living over nightmare ground

I see all those empty cradles and wonder
If man will never change

I, too, wish to be a decent manboy but all I am

Is smoke and mirrors
Still given everything, may I be deserving

And there forever remains the change from G to E minor

Slavík je stále zavřen ve své kleci
Hluboký nádech mi proudí plícemi jako jed
Starý dub mě chrání před smutkem
Slunícím se na jeho mrtvých zmrzlých listech

V městě duchů mého srdce spí
Sní o čase příběhů a o přízracích řek
O mořských pannách, Whitmanovi a projížďkách
O šílených harlekýnech a obrovských hračkách

Píseň o mně, píseň co je potřeba
O odvážné symfonii
Verše o mně, verš co je potřeba
O čistém srdci, zpívající mi v míru

Celé to velké srdce klidně leží a pomalu umírá
Celé to velké srdce stále klidně leží na křídle anděla

Celé to velké srdce klidně leží
V tichém utrpení
Směje se jako klaun, dokud představení neskončí

Co zbylo pro přídavek
Jen ta stále stejná píseň mrtvého chlapce
Zpívaná za ticha
Celé to velké srdce klidně leží a pomalu umírá
Celé to velké srdce stále klidně leží na křídle anděla

Noční let do Covingtonských lesů
Princezna a panter po mém boku
Tady jsou Teritoria, pro která žiji
Dal bych cokoliv, abych tě mohl milovat ještě více

Tichá symfonie
Prázdný opus 1,2,3

Někdy je obloha černá jako klavír
Klavírně černá nad očistnými vodami

Odpočívající dýmky, verše z nudy
Rezavějící klíče, nepasující do dveří

Někdy je vnitřek černý jako klavír
Klavírně černý nad očistnými vodami

Celé to velké srdce klidně leží a pomalu umírá
Celé to velké srdce stále klidně leží na křídle anděla

Vidím pomalého, prostého mladíka na rušné ulici
s prosbou o pomoc v jeho třesoucí se dlani
Snaží se smát, ale nesmírně trpí
Nikdo si toho nevšímá
Já ano, ale pokračuji dál

Starý muž se svléká a líbá panenku v jeho podkroví
Je pološero a on pláče
Kdy konečně přijde na to, že jeho oči jsou jako vodopád?

Vidím zbitého psa v zapáchající uličce
Snaží se mě kousnout
Všechna pýcha opustila jeho divoké oči
Kéž bych měl nohu navíc, abych se rozdělil

Matka navštěvuje svého syna, směje se ně něj skrz mříže
Nikdy ho nemilovala víc

Obézní dívka se mnou nastupuje do výtahu
Svůdně oblečená, zelený motýl na jejím krku

Neuvěřitelně sladký parfém mě omračuje
Jde na večeři sama
To ji činí ještě krásnější

Vidím tvář modelky na cihlové zdi
Socha porcelánové dokonalosti vedle násilné městské záhuby
Město, které uctívá lidské maso

První věc, kterou jsem kdy slyšela,
byl životní příběh tuláka
Byl jsi to ty, tráva pod mýma bosýma nohama
Táborák uprostřed mrtvé noci
Nebesky černá barva oblohy a moře

Byli jsme to my
Toulající se po deštivých cestách, prohledávající
sdružené pláže
Probouzející se do nové galerie zázraků každým ránem
Koupající se na místech, kde jsme nikdy předtím nebyli
Ztroskotanci na matně malovaném ostrově
Odění pouze do vlnobití - nejlepší róbě krásy

Jsme za hranicí smrtelnosti, houpeme se v dechu přírody
V ranním vánku za úsvitu života
Pohled na ticho nebes

Chci jít tam, kam jde život
Následovat jeho neustávající cestu
Kde vzduch chutná jako hudba sněhu
Kde tráva voní jako čerstvě narozený Ráj
Nepotkal bych ani živáčka, cizince, tragédii ani úžas
Koupal bych se ve světě senzací
V lásce, laskavosti a jednoduchosti
(Když jsme zneuctěni a uvězněni technologiemi)

Myšlenka na hroby mé rodiny byl jediný okamžik

Kdy jsem poznal pravou lásku
Ta láska zůstává nezměrná
tak jako já nebudu nikdy takovým mužem, jakým je můj otec

Jak můžeš být "sám sebou"
když nevíš, kdo skutečně jsi?
Přestaň říkat "Vím, jak se cítíš"
Jak někdo může vědět, jak se cítí někdo jiný?

Kdo jsem já, abych soudil kněze, žebráka,
děvku, politika, hříšníka?
Já jsem, i ty jsi, těmi všemi už teď

Drahé dítě, přestaň pracovat, pojď si hrát
Zapomeň na pravidla
Ve snu není strach

Je uvnitř této sněhové vločky vesnice?
ptalo se mě dítě
Jaká je barva naší ukolébavky?

Nikdy jsem nebyl tak blízko pravdě jako tenkrát
Dotkl jsem se jejího stříbrného lemování

Smrt je vítězem ve všech válkách
Není nic hrdinského zemřít pro svoje vyznání
Pro svoji zem
Pro ideologii, pro víru
Pro jiného člověka, to ano

Papír beze slov je mrtvý
Inkoust nepodstatný bez básně
Celý svět je mrtvý bez příběhů
Bez lásky a odzbrojující krásy

Bezohledná realita ničí duše

Viděl jsi někdy úsměv našeho Pána?
Všechnu tu starost o svět, která z krásného člověka činí smutného?

Proč stále neseme ten mučící nástroj kolem krku?
Jak shnilá je vaše před-apokalypsa
Vás všech, biblí zatemnělých bláznů, žijící nad zemí nočních můr

Vidím všechny ty prázdné kolébky a přemýšlím
Zda se člověk někdy změní

Já, si také přeji být slušným člověkem, ale vše co jsem
Jsem zrcadly a kouřem
Stále vše odevzdávající, můžu být potřebný

A tam vždy zůstává změna z G na E moll

Interpret

Nightwish

více o interpretovi

Zobrazit všechny písně interpreta

Song of Myself

Interpret

Diskografie

Nejnovější písně

Naposledy zobrazené písně

Vyladěné hudební nálady

Texty písní