Loučení z cizinkou

Zazněl výkřik v hloubce zoufalí,
číšník sčítal sloupce,
pak nám zabalil poslední z našich dní.
Zítra dám ti jméno,
tak nejspíš vzpomínka,
netušil jsem, když jsme žili,
že jsi cizinka,
že dny jdou s cizinkou.

Nestinné jsou krásné stromy s cejchem polomů,
co na tom mula koníš, dáváš kdekomu,
tak dny jdou s cizinkou.

Platí i zmýlená,
to schází v přísloví,
jsi krásně šílená,
ty víš to, já to vím.

Ubrus už nám vzali,
číšník zacinkal,
před ním teď sklouznou
z ramen ramínka,
budu rád, tak jdi hrát.