Texty písní Saltatio Mortis Sturm aufs Paradies Hagbier und Tod

Hagbier und Tod

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Ich wurde ohne Lust gezeugt,
als Knecht war ich geboren
und meine Heimat war das Tal der Not.
Unsre Herrin war die Habgier,
Treu' hab ich ihr geschworen,
doch zu Besuch im Tal kam nur der Tod.

Sie sprach:
Niemals geb ich etwas her ...

Ich will mehr. Nehmen ist seliger als Geben, gib mir mehr.
Nehmen ist seliger als Geben, ich will mehr.

Es sprach der Tod zur Habgier,
noch sei er ihr gewogen,
in ihrer Hand lägen drei Körner Saat.
Sie sollt ihm eines geben,
dann würd er sie verschonen,
auch ihre Sklaven fänden seine Gnad'.

Die Habgier wurde rot vor Zorn,
nichts würde sie ihm geben,
und barg die Hand im Saume ihres Kleids.
Da fuhr des Todes Hand hervor,
es stieg auf schwarzer Nebel
und jeder war erlöst von seinem Leid.

Die Habgier floh aus unserem Tal,
doch ich bin dort gestorben,
noch immer suche ich nach einem Grund.
Hätt sie ihm ein Korn geschenkt,
dann würd ich noch leben
und ihren Reichtum mehren Stund um Stund.
Byl jsem počat bez chtíče
Jako pacholek jsem se narodil
A můj domov byl údolím bídy
Naše paní byla chamtivost
Věrně jsem jí přísahal
Ale na návštěvu do údolí přišla jen smrt

Řekla:
Nikdy nic nedám ...

Chci víc. Braní je blaženější než dávání, dej mi víc.
Braní je blaženější než dávání, dej mi víc.


Mluvila smrt k chamtivosti
Přesto byla s ní
V její ruce ležela tři zrna osiva
Měla by jí jedno dát
Pak by je ušetřila
Také její otroci našli její milost


Chamtivost byla červená zlostí
Nic by jí nedala
A schovala ruku v lemu svých šatů
Tu vyjela smrtčina ruka vpřed
A každý byl vykoupen od jejího trápení

Chamtivost uprchla z našeho údolí
A přesto jsem tam umřel
Ještě stále hledám půdu
Měla by jí dát zrno
Potom bych ještě žil
A jejich pohatství množil hodinu po hodině



Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy