Čas nejdraším je dárkem

To vám bylo krásné,
když mě míval někdo rád,
chvíle s ní si připomínám,
žijí v srdci mém.

Když jí přepad pláč,
z tváří slzy sfoukla jsem,
když se smála, řekla:
já tě víc než ráda mám.

Vlálo léto s podzimem,
my byly spolu den co den,
čas nejdražším je dárkem,
co dva si můžou dát.

Když se světa bála,
šeptala mi před spaním:
já tě víc než ráda mám.

Léta plynula a zbyl jen sen,
proč její srdce jinam šlo,
nevěděla jsem,
tolik se mi stýskalo,
po slovech mám tě stále ráda.

Jednou stal se zázrak,
do mých očí koukla se,
hezky usmála se na mě,
a stiskla mě jak dřív,
když mě vážně měla ráda.

To vám bylo krásné,
když mě míval někdo rád,
chvíle s ní si připomínám
větou jedinou:
jsi láskou mou.