Jeden z tisíců

Od mala toužil jsem být vojenským hrdinou
Bych nevypadal hloupě
Před svojí rodinou.
S pistolí dřevěnou
Lítal jsem u rybníka
A snil o kariéře
Velkýho důstojníka.
Tatík můj nosil mi
Spoustu odznaků
Já si je tajně dával
Na bundu od tepláků.
Pilně jsem cvičil
Jak líčit pasti
Abych byl dobrým synem
Své drahé vlasti.

Přišel můj velký den
Řvu jako smyslů zbavený
Že sloužím lidu
Že jsem odvedený.
Cíleným drilem
Odbourám pocit viny
Až půjdu na pozice
Abych byl připravený.
Teď ležím v cizí zemi
Život už ze mě vyprchal
Že to jde tak snadno
To bych se nikdy nenadál.

Teď v celtě zkrvavený
Letadlem letím domů
Z úplně cizí země
Děkovat není komu.
Až budou moje kosti
Tlít ve společným hrobě
Doufám že lidi
Budou se smát tý době
Kdy kluci jako já
Lítali u rybníka
Snili o kariéře
Velkýho důstojníka.